| < 2.den | > 4.den |
Sleme(1815) Slemenova špica(1909) Vratica(1807) Vršič - Tičarjev dom(1620)Vrcholové družstvo (Honza, Péťa, Břeťa, Vláďa, Iva)
Vratica(1807) Vršič - Tičarjev dom(1620)Záchranné družstvo (Vítek, Kajis)
Dom v Tamarju(1108) Rateče(870)
Kranjska Gora(809)
Vršič - Tičarjev dom(1620)Náš milý deníčku, po pěti dnech popsat události minulé je značně nad mé síly. Tak jenom stručně:
Ráno vstávání jako jindy - první vstali Jana s Karlem, poslední Majda a Vláďa Kváča. Kupodivu tato čtveřice spolu s Kačkou a Ivčou vyrazila jako první na cestu. Ta nejprve prudce stoupala úžlabinou Črna voda 3/4 hodiny a pak sem tam les, sem tam kmen do sedla Sleme. Zde jsem zjistil, že můj mobil zůstal v Domu v Tamarju. B.b. na Slemenovu špicu, kde nás omráčila "Krakonošova zahrada s dvěma kalužemi". Vracet se s batohem by byla sebevražda, a tak jsme pokračovali (s.b.) do sedla Vratica. Tam zdejší ochránce přírody nebo člen horské služby (kdo ví) prodával mapy okolí a kontroloval vybavenost turistů pro Mojstrovku.
Seběhli jsme na Vršič a po krátkém průzkumu cen a volných míst v okolních chatách jsme se ubytovali v Tičarjevovu domu. Během průzkumu proběhlo obtěžkávání batohů s přibližným pořadím - sestupně podle hmostnosti: 1. Pipucha, Péťa, já (Vítek). 2. Vláďa F., Vláďa K., Majda, Kačka, Břeťa, 3. Iva, Jana, Karel.
Jedna skupina se vydala k občerstvení na Poštarski dom, druhá vyrazila na Mojstrovku, odkud se rychle vrátila kvůli nehezkým mrakům. Cesta s batohy trvala zhruba 6h a nazpět pro mobil jsme já a Karel seběhli, hnáni mraky, za 1h 20min. Mobil se po 1/4 hodině našel zapadlý v posteli. Cestu zpět jsme ze strachu z bouřky na hřebenu vedli po silnici přes Rateče a Kranjskou Goru. Karel stopnul autobus, který nás hodil z Rateče do K. Gory. Odtud jsme neúspěšně stopovali a pěšky stoupali až k Mihovu domu. Během pauzy na pití jsme stopli pár mladých Slovinců, který nás vyvezl až na Vršič. Štastné shledání jsme zakončili večeří a hrou evoluce, které se obdivovalo celé osazenstvo chaty včetně pana vedoucího.