9. den (Bohinjsko jezero)
< 8.den

Koča pri Triglavskih jezerih(1685)
 Bohinjsko jezero(525)
 Bohinsjka Bistrica
 Jesenice
 Salzburg
 Linz
 Praha

Poslední den! Vzhledem k tomu, že jsem vypadala jako chodící reklama na Michelina (a ještě víc se tak cítila), nebude tenhle zápis asi z nejobjektivnějších. Koča pri Triglavskih jezerih nám k srdci skutečně nepřirostla, ale ke svému štěstí (a smůle? ostatních turistů) přežila plané plány ekologického komanda a po nekonečném čekání a nicnedělání se nám konečně vzdálila z dohledu. Cesta dolů byla dlouhá, ale řečeno slovy dosu neprávem opomíjeného poety Ivo Petra patřičně vzdušná, i nějaké to smaragdové oko sevřené v zajetí strmých vápencových skal na nás sem tam mrklo. A kolena trpěly/a. A pak hory skončily a nastala invaze na správně prázdninovou pláž Bohinjského jezera plnou výletníků, sladoledu a těžko identifikovatelné hudby.

A v našem podání neskutečného ležení z batohů, pohorek a neopakovatelné horské vůně... A pak koupíné, fotbálek, kafíčko (Ivuška) a tak. A Břéťa zabil můru. Omylem. A ani jí nesněd' (to řekl tuším Vláďa).

Krásní, (horsky) opálení, plni optimismu vydali jsme se vstříc vzdušné a šťavnaté budoucnosti v podobě luxusního busu s voznikem Collinou. Nebo Kojakem. Ale smál se. A měl spálenou pleš. Ale tomu se asi nesmál. I když, kdo ví. Slovinci jsou nevyzpytatelní.

Pan Collina nás dovezl do Bohinjské Bistrice, kde jsme neomylně zamířili k místnímu diskontu - centru života. Po 10ti dnech instantní stravy jsme předvedli malé české rabování slovinské sámošky - s následným ležením před sámoškou. Jogurt, chipsy, sýr, kefír, pivo, sušenky, broskve s hřbitovní vodou,... Ze začátku žůžo představení, ale když trvalo už nekolik hodin, jedna z prodavaček rázně zakročila - Nou šláfn! Evidentně jsme narušili zaseací pořádek...

Pak už jen kafíčko a poháry v nádražní kavárně, poslední pohled na hory, vlak do Jesenice. Několikahodinový bivak pod lípou v Jesenici. Vlak do Salzburgu. Vlak do Linze. Kovboj, holčička a Vítkovy pokusy o hygienu. Asi neúspěšné.

A pak už šupky dupky do Prahy. Cestou se mi chtělo hrozně spát, takže bez popisu. buď ho někdo doplní, nebo taky ne. A závěrečné zhodnocení výpravy taky někomu přenechám. Možná přijde i nový Ivo Petr...

Kačka