| < 0.den | > 2.den |
Žďár nad Sázavou MediaşDen první - viděno Bróňou
Já jsem se ke skupině připojil až ve Ždáře a to ve stylu: říct ahoj - batožinu uložit - sebe uložit - pivko otevřít. Mezitím, co s námi Pannonia uháněla vlahým večerem směrem ke slovenským hranicím, jsme se obšťastňovali příhodami z prázdnin a doplňujícími informacemi jako např. - že... (doplní se). Já osobně jsem predikoval 10-ti denní mohutnou termiku pro celou oblast Transylvánie a s tím jsme ulehli ke spánku rušenému pouze povely - Tickets please a Passaport v několika jazycích.
Pro příště je třeba si s sebou vzít do vlaku houpací síť, aby se tak vyřešil palčivý problém uložení čtyř osob v jednom kupé. Dále jen zkratkovitě: Blava - Budapešt - fádní lány kukuřice - Mad/Rum hranice a nejvtipnější okamžik, o který se postaral Captain.
Na maďarské straně hranic se to totiž jaksi táhlo, až Kápoš nevydržel, zvedl se a zmizel. My jsme měli zato, že idešel na záchod, a taky jsme to tak sdělili oficírovi kontrolujícímu naše pasy. Po dalších deseti minutách to s vlakem lehce cuklo a pak se i rozjel. Projela námi vlna obav „Kde ten Kapoš asi je“ a já jsem vykoukl z okna. Uzřel jsem Honzu, kterak uhání za vlakem a jak rukama při tom rozkládaje vysvěluje celníkovi na peróně, že mu přece pas ukázat nemůže, když mu támhle ujíždí!
Letmý pohled do dveří posledního vagonu, kde stál pracovník maď. železnice máchající žlutým praporkem však vnesl do celé záležitosti termiku s tím, že se naštěstí jednalo pouze o posunování. Počáteční imprese však byla zajímavá.
Jelikož jsme nechtěli opouštět rychlík a navíc leje nemaje, byli jsme nuceni koupit si lístek do Midase u rumunského konduktéra za eura. Jazyková bariéra a možná i naše nevole smlouvat měla za výsledek 50 € v kapse státního zaměstnance.
V Midasu Pannonii po osmnácti hodinách opouštíme. Zjištujeme, že zdejší rychlík do Sibiu na ten náš zpožděný nepočkal, čemuž následuje konzultace následujících spojení a směna valut zprostředkovaná rumunem pamatujícím si něco němčiny z dob reichu. Ke spánku se ukládáme na okraji města, obklopeni psím vytím.
Toť den první měrou vrchovatou.